Pitný režim

Pojem pitný režim vyvolává v řadě z nás rozporuplné pocity. Rozpor vzniká, když si porovnáme doporučenou 2,5litrovou denní dávku vody se svým normálním každodenním fungováním.

Existují výjimky, ale ruku na srdce – nevypadá váš životní styl spíše takto:

Existují výjimky, ale ruku na srdce – nevypadá váš životní styl spíše takto: Po ránu kafe, k tomu bílé pečivo nebo sladká buchta, dopoledne druhá káva či energy drink, pak nějaká ochucená voda, k obědu salát (dieta) a kofola (jsme Češi, ne), odpoledne čaj nebo třetí kafe a zákusek (dieta se odkládá), večer nájezd na ledničku (dieta zapomenuta) a pak se dostaví žízeň, takže asi pivo, možná víno nebo snad něco tvrdšího a k tomu něco na zapití, nejspíš sodu?

Najdete tady někde 2,5 litru vody?

Pozor, alkohol, slazené a bublinkové vody se nepočítají. O kávě nemluvě, ta naopak vodu spotřebovává.

A k tomu připočítejme stres. Cestou do práce kolona, v práci vás vytáčejí kolegové nebo šéf, při odpoledním nákupu se prodíráte davy, jako by v obchodě dávali něco zadarmo, doma vás zavalí hromada povinností a nároky podobně vystresovaného partnera, dětí, psa nebo jiného miláčka. Prostě masakr. Říkáte si: no dobrá, a co s tím?

Hlavní příčiny a důsledky stresu obvykle známe, ale málokdo už ví, že stres také vysušuje. Spotřebovává vodu z našeho organismu, doslova ji z nás vysaje, dehydratuje naše tělo. Pokud vážíte 70 kilogramů, potom asi 53 kilogramů z toho je voda, kterou stále z těla odebíráte. Močením, pocením, vydechováním a stresováním. Neustále si z těla berete, ale málo vracíte. Přitom organismus potřebuje ke svému správnému fungování dostatek vody. Jestliže jste s takto nedokonalým „vodním hospodařením“ prožili polovinu života, připravte se na to, že se to v jeho další části projeví.

 Zkuste si představit svoje tělo jako vnitřní moře, obsahující 80 bilionů buněk. Je to těžké, tolik nebývá ani v jackpotu s vánoční prémií, ale zkuste to. Všechny buňky mají svůj úkol a smysl. Spolupracují v složitém systému vzájemně se doplňujících a navazujících činností. Jejich úkolem je zpracovávat potraviny na energii, pak ji dopravovat do všech částí těla, bránit se bakteriím a parazitům, transportovat odpad a provádět spoustu dalších úkonů, které si ani neumíme představit.

Biliony buněk vytvářejí dohromady perfektně fungující systém – lidské tělo.

Většina z nás bere jako samozřejmost, že nám tělo správně slouží. Většinou se o něj moc nestaráme až do chvíle, kdy v systému začne něco stávkovat a my se přestaneme cítit dobře. Pak teprve začínáme řešit únavu, nadváhu, nemoci atd. To je pro člověka typické: když se nám přitíží, začneme rychle „žít zdravě“, ale jakmile problém zmizí, zamíříme hezky zpátky do starých kolejí.

Vraťme se však ke zmíněnému k vnitřnímu moři. Co se stane s jeho obyvateli, jestliže začnou vysychat všechny přitékající řeky a omezí se i ostatní zdroje vody, zatímco úbytek vypařováním bude pokračovat, nebo se ještě zvětší? Je jasné, že se jejich životní podmínky změní k horšímu. Je to podobné, jako byste celý rok pracovali bez oddechu a odpočinku, a pak vám někdo zrušil vytouženou dovolenou. Přišli byste o šanci vypnout, zregenerovat se a vrátit se do obvyklého režimu odpočatí a plní síly. Vaše únava by narůstala a ztráceli byste na výkonnosti.

Vysoušením svého vnitřního moře rušíme dovolenou svých pracujících buněk.

Čistou vodu nic nenahradí. Naše tělo nepotřebuje s vodou přijímat barviva, kalorie, konzervanty, sladidla a jiné „bonusy“, kterými jsou nacpány různé druhy ochucených nápojů. Naopak se s těmito dárečky ještě musí vypořádávat, neutralizovat je a vylučovat. Když se naučíte pít „obyčejnou vodu“, snadno dosáhnete překvapivých výsledků. Shodit na váze, snížit objem tuku v těle, zbavit se pomerančové kůže a vyčistit pleť – to stojí za pokus, nemyslíte?

Publikováno v Blog