Pamět vody

Paměť vody – málo známý fenomén

Kapalná voda je tekutina, bez které by nám známý život nemohl existovat. Řada jejích pro život nezbytných vlastností, souvisí s jejími anomálními vlastnostmi.Ty jsou z velké části dány prostorovým uspořádáním vody.

Molekula vody má tvar krystalu-čtyřstěnu a působí podobně jako křemíkový krystal SiO2,který se používá pro přenos informací.Na základě elektronové konfigurace atomu kyslíku má molekula polární charkter a tvoří kvadrupól s charakteristickými vazebnými úhly,kde atomy vodíku nesou kladný náboj a atom kyslíku vytváří orbital na jehož koncích je záporný náboj.

K těmto záporným nábojům jsou přitahovány kladně nabité vodíky z okolních molekul a vytvářejí další nechemické mezimolekulární vazby – vodíkové můstky.

Tato struktura je předurčena k vytváření konglomerátů molekul – clusterů – v trojrozměrném síťovitém uspořádání.

Přičemž délky vazeb a vazebné úhly jsou citlivé na elektomagnetické oscilace.

Tato vlastnost vody mimo jiných anomálií umožňuje snadno rozpouštět a disociovat a činí z vody nenahraditelné rozpouštědlo.Díky anomálii je hustota vody v závislosti na teplotě nejvyšší při teplotě 3,98°C .Spolu s nízkou tepelnou vodivostí v pevném skupenství vody způsobuje,že voda nezamrzá ode dna nahoru k hladině, a díky tomu přežívají v zimě ryby a ostatní vodní živočichové.

 V pohledu biologického působení vody na živé organismy je podstatná schopnost měnit strukturu na základě energetického impulsu.Voda je energetizována silovými poly elektromagnetického pole, se kterým vstupuje do vzájemného působení.

Známé je ovlivňování vody působením včel.Tělo včely obsahuje až milion krystalků magnetitu,vytváří magnetické pole a přenáší elektrostatický náboj.Každé včelstvo jako superorganismus vykazuje hladinu el.náboje a víření vzduchu způsobené křídly včel rozptyluje el.nabité částice do okolí.Se vzdáleností od úlu se úroveň statického náboje snižuje.

„Včelí voda“ se získá tím,že se nádoba s vodou umístí do úlu,kde na ni působí energie biopole  včelstva.Voda tímto působením změní charakter svých mezimolekulárních vazeb a v přímé souvislosti své bioúčinky.Pozorovány byly mimo jiné snížení glykémie u diabetu,zvýšení svěžesti,zlepšení kožních defektů,odstranění zažívacích potíží,ústup bolestí kloubů a páteře,…

Jsou známy metody a zařízení,které pracují s energetizací vody.Pojmy jako pí-voda,diamantová voda,levitovaná voda,granderova voda,živá a mrtvá voda,atd.jsou známé už dlouhou dobu a biologické působení energeticky upravených druhů vod  vyzkoušelo velké množství uživatelů.

U vody lze snadno pochopit zákon o zachování energie.Ten říká,že energie nemůže být ani vyrobena,ani zničena,ale pouze transformována na jinou její formu.

S energetizací vody se nejen mění energetický stav  jejích částic ,jejich vibrační kmitání – vlnová frekvence,ale především,a tím je voda výjimečná, její struktura. Přitom nedochází ke změně chemického složení,ale „pouze“ fyzikálních parametrů.

Energetických impulsů schopných měnit strukturní uspořádání molekul vody je celá řada.Světlo jako elektromagnetické vlnění,akustická energie,teplota,tlak,kinetická energie,oscilace..

Známé jsou úpravy vody elektrolýzou – výroba živé a mrtvé vody,magnetováním,spinováním,pomocí minerálů,barev nebo použití různých tvarových zářičů fungujících na principu pránické energie neboli orgonu,čchi, tachyonu.

Struktura látek ovlivňuje jejich vlastnosti. To je zřejmé na příkladu dvou chemicky totožných látek –diamantu a tuhy. Obojí je čistý uhlík. Pouze struktura uspořádání molekul způsobuje rozdíl vlastností, diamant je jedním z nejtvrdších nerostů a tuhu používáme ke kreslení. Tedy i voda různých struktur má odlišné vlastnosti, byť se na pohled neliší.

 Naprosto ojedinělá je schopnost vody měnit svou strukturu v závislosti na charakteru energetického impulsu kterému je vystavena.

Vody energeticky ovlivněné jsou v důsledku biologického působení nazývány také aktivované.Změny vlastností aktivovaných vod není vždy snadné analyticky doložit a v naší západní materialisticky založené společnosti se aktivované vody pohybují spíše na okraji zájmu.

Doktor přírodních věd Masaru Emoto se zabýval více než dvacetiletým výzkumem  vody a podařilo se mu vyvinout úžasně transparentní metodu.Napadlo jej použít k ověření strukturních změn vody její pevné skupenství – led.Složitou metodou, při které na několik hodin konstantní teplotou zmrazil kapku vody,aby ji následně zkoumal v laboratoři temperované na -5°C zjistil,že se za určitých podmínek vytvoří v ledu pozorovatelné krystaly.

Touto metodou japonský vědec zjistil, že tvar a celkový vzhled krystalů se podstatně lišil podle toho z jakého zdroje voda pocházela.

Pramenité přírodní vody vytvářejí nádherné šestihranné krystaly.

Oproti tomu kohoutková voda vytvořila nevzhledné krystaly nebo nebyla schopna krystal vytvořit vůbec.